Jmenuji se Nikola Zahradníková a dentální hygieně se věnuji od roku 2011, kdy jsem promovala na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Od té doby každý den vidím, jak moc může zdravý a sebevědomý úsměv změnit život – a přesně s tím svým pacientům pomáhám.

V roce 2017 jsem založila nestátní zdravotnické zařízení, kde mám možnost věnovat se každému opravdu individuálně. Zakládám si na lidském a klidném přístupu, vše srozumitelně vysvětluji a společně hledáme řešení, které dává smysl vám i vašim zubům. Mým cílem není jen „opravit problém“, ale hlavně mu díky prevenci předcházet.

Dlouholetá praxe mi ukázala, že i člověk, který má z křesla velký respekt, může odcházet s pocitem úlevy a jistoty. Věřím, že dobrá péče o úsměv začíná důvěrou – a tu se snažím budovat od prvního setkání.

Když se řekne dentální hygienistka, většina lidí si představí ordinaci, nástroje a bílé pláště. Můj skutečný impuls k projektu Funkční úsměv ale nepřišel z ordinace, ale z našeho domova. Jako máma dítěte se speciálními potřebami jsem se ocitla v úplně nové roli – nejen odbornice, ale především rodič, který hledá cesty, jak svému dítěti opravdu pomoci. Viděla jsem, že běžné postupy často nestačí, a že odpovědi, které jsem potřebovala, v klasických doporučeních prostě nejsou.

Začala jsem proto zkoumat mnohem hlouběji. Postupně mi docházelo, že ústa nejsou jen o zubech a kazech, ale že jsou propojená s celým tělem. Všímala jsem si, jak dýchání ovlivňuje držení těla, jak napětí v čelisti souvisí s nervovým systémem, spánkem i chováním. Čím víc jsem se nořila do souvislostí mezi ústy, celkovým zdravím, dýcháním, posturou a nervovou soustavou, tím jasněji jsem viděla, že zuby nelze vnímat izolovaně – že jsou jen jedním dílkem mnohem větší skládačky.

Nebylo to jednoduché období. Byla v tom velká zranitelnost, nejistota i strach, jestli dělám pro své dítě opravdu to nejlepší. Zároveň jsem ale cítila obrovské odhodlání – nespokojit se s tím, že „to jinak nejde“, a hledat tak dlouho, dokud nenajdu cesty, které dávají smysl a přinášejí skutečnou změnu. Každý malý posun v jeho zdraví a pohodě byl pro mě potvrzením, že tahle cesta má smysl.

Právě z téhle osobní zkušenosti se zrodil Funkční úsměv. Není to jen projekt o zubech, ale o člověku jako celku – o respektu k tělu, emocím i jedinečnému příběhu každého z nás. Chci, aby moje práce byla oporou pro rodiče, kteří se cítí podobně ztracení, jako jsem se kdysi cítila já, a zároveň jim dodávala naději, že změna je možná. Protože věřím, že když porozumíme souvislostem, můžeme dětem i dospělým pomoci k lepšímu zdraví, klidnějšímu nervovému systému a kvalitnějšímu životu – krok za krokem, s respektem a laskavostí.

V našem každodenním životě se to projevovalo v drobných, ale důležitých momentech – při usínání, jídle, hře i obyčejném objetí. Začala jsem si všímat, jak syn dýchá, jak drží hlavu a tělo, jak reaguje na dotek a změny prostředí. Tyto malé střípky mi postupně skládaly obraz, který jsem v učebnicích nenašla. Učila jsem se vnímat jeho ústa jako bránu k celému organismu, ne jen jako místo, kde „se spravují zuby“.

Byly dny, kdy jsem byla unavená a zahlcená, ale právě tehdy jsem si nejvíc uvědomovala, jak moc potřebujeme přístup, který je nejen odborný, ale i lidský a laskavý. Funkční úsměv je pro mě symbolem téhle cesty – spojení vědy, praxe a osobní zkušenosti mámy, která ví, jaké to je bát se o zdraví svého dítěte a zároveň věřit, že může být líp. A přesně tuhle naději a posílení chci předávat dál – aby se nikdo nemusel cítit na téhle cestě sám.